Tetička a Dora

4. září 2016 v 22:15 | Maia B.
Drazí čtenáři, přidávám další ze vzpomínek, a to konkrétně setkání s tetičkou Andromedou a sestřenkou Dorou.

Probudil mne déšť, který bubnoval na parapetu. Rozhlédla jsem se po pokoji. Byl tam. Málem jsem si ho nevšimla. Seděl v rohu místnosti, v temném koutu. Očividně tam seděl celou noc. Spal. Potichu jsem vstala a šla blíž k němu. Podlaha zavrzala a on otevřel oči, hůlku ihned v pohotovosti. Jeho oči mne opět skenovaly tím nepříjemným, nic neříkajícím pohledem. "Ahoj", řekla jsem a nenápadně jsem na něj vykulila oči. Zakřenil se a protáhl si krk. "Dobré ráno", zvedl se a odešel dolů po schodech. Já šla mezitím do koupelny. Po ranní hygieně,která proběhla s vydatnou pomocí skřítky, se objevil opět v mém pokoji. "Tvoje teta už na tebe čeká v kuchyni", řekl klidně. "Co strejda?" zeptala jsem se. "Dlouho se neukáže." Vyděsilo mne to. Nejdříve jsem nechápala, proč byl tak příkrý, ale vzhledem k tomu, že teď už znám Severuse déle, posléze jsem došla k závěru, že mi nechtěl dělat marné naděje, ostatně, jak už řekl předchozí den. S tetičkou Andromedou mne seznámil Sirius velice brzo po otcově smrti. Nebo to mi vždycky tetička říkala. "Znám tě od takového mimina", mi řekne vždycky, když se ptám na svou minulost. Ale vraťme se zpět k příběhu.


Vejdu do kuchyně a první, co uvidím, je záplava růžových vlasů mé osmileté sestřenky Dory, která se mi ihned vrhla kolem krku. Rozpačitě jsem ji objala také. Otočím se na Severuse a dám mu do ruky mého Prďolu. Upřímně, teď se divím, že mi ho neomlátil v tu dobu o hlavu. Možná mu v tom bránil nějaký pro něj neznámý pocit soucitu. "Vrátíš mi ho, až se za mnou přijedeš podívat." Pouze kývl a vyplachtil ze dveří. "Tak pojď", drcla do mne Dora. Před domem nás tetička přemístila.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama